Zajímavé místo
Císařský palác
Komnaty Karla IV. a budova rozšiřovaná spolu s proměnami funkce hradních věží.
Jazyk obsahu
Císařský palác sloužil soukromému životu i reprezentaci Karla IV. Jeho původní jednopatrová část s věží sv. Mikuláše byla provozuschopná nejpozději roku 1355, kdy již císař na Karlštejně pobýval. Přeměna obou velkých věží v prostory pro uložení relikvií a klenotů změnila rozvržení života na hradě: jejich původně zamýšlenou obytnou funkci převzal palác.
Rozšíření o arkádový přístavek a severní děkanské křídlo mohlo začít kolem roku 1370; uskutečnilo se nejpozději za Václava IV., který rezidenci také užíval. Dnešní palác má pět podlaží a základní okruh zahrnuje interiéry dvou pater. Spojuje dvorské sály, ložnici, Audienční síň a reprezentační místnosti a představuje obytnou část opevněného sídla. Vybavení zpřístupněných interiérů pochází ze 14. až 19. století. Nejde tedy o jednotný soubor předmětů, které zde zanechal císař.
Po husitských válkách získal palác další hrázděné patro a přilehlou schodišťovou věž. Renesanční obnova za Rudolfa II. v letech 1579-1597 zasáhla také průčelí hradních budov: pokryla je sgrafita, vznikající odkrýváním vrstev omítky. Dnešní zdivo a členění paláce jsou výsledkem několika stavebních etap, nikoli pouze projektu ze 14. století.
Pro děti
Karel IV. v Císařském paláci bydlel a přijímal hosty. Nejstarší část byla připravena k užívání nejpozději v roce 1355. Postupně bylo třeba palác zvětšit. Ve věžích vznikaly kaple a klenotnice, a proto se původně plánované obytné místnosti přesunuly do paláce.
Dnes má budova pět podlaží. Základní prohlídka vede dvěma patry přes dvorské sály, ložnici a místnosti pro přijímání návštěv. Vybavení pochází z různých staletí, od čtrnáctého do devatenáctého. Ne všechny vystavené předměty tedy pamatují Karla IV.
Otázka 1 z 2