Zajímavé místo
Lapidárium
Kamenné detaily někdejších domů a nástroje ke zpracování obilí uchovávají hmotné stopy dějin města.
Jazyk obsahu
Kamenné fragmenty již neexistujících staveb tvoří lapidárium: soubor, v němž lze prohlížet části starých objektů po zániku jejich původního prostředí. Pocházejí z Lanškrouna, některé památky však souvisejí také s hradem Lanšperkem. Portál a okenní ostění patřily lékárně, kterou v roce 1794 postavil chemik a botanik Christian Polykarp Erxleben. Dochované prvky jsou pozůstatkem zbořené budovy spojené s jeho činností. Další stopou rodinné historie je pískovcová deska se jménem Franze Jacoba Pernikáře, Erxlebenova tchána. Původně se nacházela nad vstupem do jeho domu, který byl později také zbořen.
Každodenní práci zastupují mlýnský kámen z hradu Lanšperka a kamenná stoupa používaná k drcení obilí. Stoupa byla nalezena roku 2004 při stavebních pracích v Sokolské ulici v Lanškrouně. Soubor zahrnuje rovněž fragmenty pomníku arcibiskupa Petra Jelita, postaveného ve městě na počátku třicátých let dvacátého století. Předměty různých funkcí, od pracovního vybavení po veřejnou památku, spojuje kamenný materiál. Lapidárium je přístupné sezonně, od dubna do října.
Pro děti
Lapidárium je místo, kde se uchovávají kamenné památky. Jsou tu části budov, které už nestojí: portál, tedy orámování vstupu, a okenní ostění někdejší lékárny. Tu v roce 1794 postavil chemik a botanik Christian Polykarp Erxleben.
Na jiné kamenné desce je jméno jeho tchána, Franze Jacoba Pernikáře. Deska bývala nad dveřmi domu. K vidění jsou také mlýnský kámen a stoupa, předměty používané k drcení obilí. Stoupa se našla při pracích v Sokolské ulici v roce 2004.
V souboru se zachovaly i části pomníku arcibiskupa Petra Jelita. Každý z těchto předmětů kdysi sloužil jinému účelu. Lapidárium lze navštívit od dubna do října.
Otázka 1 z 2